Žádné město v Polsku se nemůže pochlubit psanou matrikou starší než je matrika města Kalisze stará 1800 let. Ve 2. století našeho letopočtu řecký zeměpisec Claudius Ptolemaios se ve svém díle "Geografia" jasně zmiňuje o osadě Kalisia spojované s dnešním městem Kalisz.

Ve starověku vedla Kaliszem jantarová cesta spojující římské impérium s pobřežím Baltského moře. Již v té době to byla kupecká osada, kde zastavovali římští kupci, směřující k severu pátrat po baltském jantaru. Stopy jejich pobytu v místech, kde se dnes nachází město Kalisz jsou ostatně ještě mnohem starší než Ptolemaiovy zápisy. Sahají totiž do období až 8 tisíc let před Kristem a, jak tomu nasvědčují archeologické vykopávky, navazují na sebe až do dnešní doby.

V průběhu dějin sužovaly město časté epidemie, povodně, požáry a války. Město se však obnovovalo a postupně získávalo na významu. V 11. a 12. století byl Kalisz kastelánským hradem. Ve 13. století se stal sídlem knížectví a od 15. století hlavním městem vojvodství. Město bylo často uváděno spolu s Krakovem, Poznani, Gdaňskem, Lvovem... V období prvního pruského záboru a Varšavského knížectví se Kalisz stal centrem departamentu, v době Kongresového knížectví, již v ruském záboru, sídlem vojvodství a od roku 1837 gubernie. Po 1. světové válce se stal sídlem okresu a od roku 1975 (do 1999) opět sídlem vojvodství.

Tradiční pohostinnost a otevřenost typická pro město Kalisz, je jednou z předností města, které umožňují městu širokou spolupráci se zahraničím. Přátelské kontakty navázala školní mládež, hudebníci, lékaři, učitelé, úředníci, požárnici, policisté, filatelisté a podnikatelé. Kalisz udržuje partnerské kontakty s následujícími městy: Hautmont ve Francii (od r. 1958.), Heerhugowaard v Nizozemsku, Erfurt a Hamm v Německu, Kamieniec Podolski na Ukrajině, Preston a Southampton ve Velké Británii, Adria v Itálii, Martin na Slovensku a Tongeren a La Louviere v Belgii.

Významnější historické památky: